Máme tu říjen a s ním další číslo našeho časopisu. Na úvod se musím přiznat, že jsem s psaním něčeho podobného vůbec nepočítal. Zkrátka jsem byl postaven před hotovou věc, aniž bych měl šanci si předem prohlédnout vydání tohoto čísla. No, co naplat. Byl zadán úkol a ten se musí splnit. A nakonec, ani toto vydání není tak úplně bezchybné. Nejedná se totiž tak docela o číslo říjnové, nýbrž o jakýsi dluh "z dob minulých", tj. přibližně z května. Tou dobou jsme měli spoustu jiných starostí....zkouškové období se nezadržitelně blížilo, seminární práce z dějepisu již měly být na stole a ke všemu ještě bylo hezky, což podrývalo pracovní morálku. Nyní máme říjen - zamračený, deštivý a chladný. Touto dobou bychom také měli dokončovat hledání pramenů pro seminární práci a pouštět se do práce vlastní. To mi připomnělo můj dnešní výlet ke kostelu sv. Martina v Řepích za účelem rozšíření podkladů pro mou seminární práci. Jak jsem později zjistil, je o tuto nejstarší řepskou památku značný zájem. Když jsem totiž žádal kněze o nějaký materiál k jeho historii, jen smutně odvětil, že z osmi publikací mu zbyla už jen jedna. Zbytek prý rozpůjčoval podobným studentům jako jsem já a od té doby publikace nikdy více nespatřil. Přesto mi však dané materiály poskytnul, i když vím, že to pro něj nebylo lehké. Poděkoval jsem a dušujíc se, že vše včas vrátím jsem odešel. Jen by mě zajímalo, co si asi tak pan farář mohl myslet. Takových dušujících se historiků - sklerotiků už musel vidět mraky.

Na závěr bych chtěl, i touto formou, poděkovat panu faráři za ochotu a zároveň tím apelovat i na Vás, kteří již léta máte něco vypůjčeno, abyste si našli trochu času a danou věc vrátili.